Za deset měsíců roku 2026 evidovala policie 1 012 nehod elektrokoloběžek, o 34 % více než loni. Počet nehod dětí vzrostl 2,5násobně a většina zraněných jezdců neměla přilbu. Zahraniční studie upozorňuje na vysoký podíl poranění mozku.
12. listopadu 2026, Brno
V Česku bylo za prvních deset měsíců roku 2026 evidováno 1 012 nehod s účastí elektrokoloběžek, meziročně o 34 % více. Počet nehod dětí ve věku 0–14 let vzrostl 2,5násobně; přilbu nemělo 72 % jezdců, kteří se při nehodách zranili. Zahraniční studie navíc upozorňuje na závažnost následků nehod: u dospělých elektrokoloběžkářů připadala na traumatická poranění mozku více než třetina všech zaznamenaných zranění.
Na specifická rizika jízdy na elektrokoloběžkách upozorňuje rozsáhlá studie v odborném časopise Scientific Reports, uveřejněná rovněž ve Zpravodaji Bezpečná doprava 4/2026. Výzkumníci analyzovali údaje z Národního registru závažných úrazů v Anglii a Walesu, který zahrnoval pacienty se středně těžkými až těžkými úrazy, a samostatně také data provozovatele sdílených elektrokoloběžek. Celkem pracovali s údaji o více než 15 tisících pacientech, z nichž 580 tvořili uživatelé elektrokoloběžek, a téměř 23 tisíci hlášenými incidenty při více než 33 milionech jízd.
Výsledky ukázaly, že traumatická poranění mozku představovala u dospělých elektrokoloběžkářů přibližně 36 ze 100 zaznamenaných poranění. Jejich relativní zastoupení bylo ve srovnání s motocyklisty 3,45krát vyšší a ve srovnání s cyklisty 1,74krát vyšší. Výzkumníci současně zaznamenali vyšší relativní zastoupení poranění vnitřních orgánů a cév. Ve srovnání s motocyklisty bylo zastoupení poranění vnitřních orgánů 1,46krát a cévních poranění 3,24krát vyšší.
Pozornost si zaslouží také děti a mladiství. V souboru pacientů se závažnými úrazy tvořily osoby mladší 18 let 16,2 % zraněných elektrokoloběžkářů. Pro srovnání, u motocyklistů to bylo 6,2 % a u cyklistů 8,9 %. U dětských elektrokoloběžkářů navíc autoři zaznamenali přibližně 43 případů traumatického poranění mozku na 100 zaznamenaných poranění, tedy ještě vyšší zastoupení než u dospělých.
Jedním z nejvýraznějších zjištění studie je také velmi nízké používání ochranných přileb. V registru závažných úrazů bylo jejich použití zaznamenáno pouze u 5,9 % zraněných elektrokoloběžkářů. V datech provozovatele sdílených elektrokoloběžek uvedlo použití přilby pouze 0,77 % osob evidovaných v hlášených incidentech. Právě poranění hlavy a mozku přitom patří mezi významná zdravotní rizika spojená s jízdou na tomto dopravním prostředku.
V Česku letos přibylo přes tisíc nehod elektrokoloběžek, u dětí jejich počet vzrostl 2,5násobně
Podobný problém ukazují také české statistiky. Za prvních deset měsíců letošního roku eviduje policie 1 012 nehod s účastí elektrokoloběžek, což představuje meziroční nárůst o 34 %. Při těchto nehodách tři lidé zemřeli, 62 utrpělo těžká a dalších 774 lehká zranění. Alarmující je především skutečnost, že 72 % jezdců na elektrokoloběžce, kteří se letos stali účastníky nehody, nemělo přilbu. Jen v říjnu se na elektrokoloběžkách zranilo 100 osob, z toho deset těžce.
Zvlášť znepokojivý je vývoj nehodovosti u dětí. Počet nehod s účastí dětí ve věku 0–14 let letos meziročně vzrostl 2,5násobně. Při 160 evidovaných nehodách se zranilo 174 dětí, z toho deset těžce a 164 lehce. Přibližně 14 % zraněných dětí byli spolujezdci (25 osob). Přestože je pro tuto věkovou skupinu používání ochranné přilby povinné, více než polovina (52 %) zraněných dětí ji při nehodě neměla.
Obrázek 1 Následky nehod jezdců na elektrokoloběžkách dle věku a pohlaví zraněné osoby v období leden-říjen 2026 (CDV z dat ŘSDP PP ČR)
Rostoucí počet nehod s účastí elektrokoloběžek, zejména u dětí, je důvodem k vážnému zamyšlení. Důležitou roli v prevenci hraje dopravní výchova, která děti seznamuje s riziky silničního provozu a zásadami bezpečného používání elektrokoloběžek. Neméně důležitá je ale také odpovědnost rodičů. Ti by měli jít dětem příkladem, dbát na používání ochranné přilby a především zvážit, zda dítě dokáže elektrokoloběžku bezpečně ovládat a uvědomuje si rizika spojená s její jízdou. Bezpečnost dětí začíná především u nás dospělých.
Alena Daňková, vedoucí Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV
Statistiky za období leden až říjen 2026 ukazují také na další charakteristiky nehod s účastí elektrokoloběžek:
-
Lokalizace nehod: 86 % nehod se stalo v obci.
-
Viník nehody: V 78 % případů byl viníkem jezdec na elektrokoloběžce.
-
Samostatné havárie: V 67 % případů šlo o havárie bez účasti jiného účastníka silničního provozu.
-
Nepoužití přilby: 72 % jezdců na elektrokoloběžce nemělo při nehodě přilbu.
-
Nejčastější příčiny: Nesprávný způsob jízdy, nepřiměřená rychlost a nedání přednosti v jízdě.
Preventivní a osvětové aktivity zaměřené na bezpečnost provozu elektrokoloběžek jsou jedním z opatření aktuálního akčního plánu Strategie BESIP 2021–2030. Krajští koordinátoři BESIP každoročně realizují přibližně 140 kontaktních akcí. Na tuto problematiku se mj. zaměřuje také projekt Bezpečně na elektrokoloběžce, jehož cílem je zvýšit bezpečnost uživatelů prostřednictvím komplexní osvěty. Ta zahrnuje kontaktní kampaň, online prostředí i aktivity na základních a středních školách.
Zdroje
[1] Kungwengwe, G., Gach, M.W., Gowda, S. et al. E-scooter riders sustain more head and internal injuries than motorcyclists and cyclists in England and Wales. Sci Rep 16, 23470 (2026). https://doi.org/10.1038/s41598-026-59829-5
[2] Dopravní nehody v ČR: nehody.cdv.cz
[3] Strategie BESIP 2021-2030: besip.gov.cz
[4] Bezpečně na elektrokoloběžce: bezpecnenaelektrokolobezce.cz
Kontakt
Ing. Lukáš Kadula, MBA, +420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Technologická 375/3, 708 00 Ostrava (kancelář) Líšeňská 33a, 636 00 Brno (sídlo)
Ke stažení
TZ - Nehod na elektrokoloběžkách přibývá, zejména u dětí (DOCX; 101.84 KB)